[et_pb_section fb_built=“1″ fullwidth=“on“ disabled_on=“on|off|off“ _builder_version=“4.16″ background_color=“#f2f5fa“ custom_margin=“0px||0px“ custom_padding=“0||0||true|false“ saved_tabs=“all“ global_colors_info=“{}“][et_pb_fullwidth_menu menu_id=“66″ submenu_direction=“downwards“ fullwidth_menu=“off“ active_link_color=“#173868″ _builder_version=“4.16″ menu_font=“Roboto Condensed|700||on|||||“ menu_text_color=“#8099B4″ background_color=“#FFFFFF“ custom_margin=“0px||0px“ custom_padding=“0px||0px“ z_index_tablet=“500″ global_colors_info=“{}“ menu_text_color__hover_enabled=“on|desktop“ menu_text_color__hover=“#173868″][\/et_pb_fullwidth_menu][\/et_pb_section][et_pb_section fb_built=“1″ _builder_version=“4.14.6″ background_color=“#f2f5fa“ background_enable_image=“off“ custom_padding=“0px||0px|||“ global_module=“217″ saved_tabs=“all“ global_colors_info=“{}“][et_pb_row _builder_version=“4.16″ background_color=“#f2f5fa“ min_height=“13px“ custom_margin=“0px||0px||true“ custom_padding=“5px||5px||true|“ global_colors_info=“{}“][et_pb_column type=“4_4″ _builder_version=“4.16″ custom_padding=“|||“ global_colors_info=“{}“ custom_padding__hover=“|||“][et_pb_dmb_breadcrumbs font_icon=“%%20%%“ use_home_text=“on“ home_text=“\u00davod“ show_category_crumbs=“off“ show_custom_taxonomy_crumbs=“off“ _builder_version=“4.16″ body_font=“||||||||“ body_text_color=“#8099b4″ body_font_size=“12px“ body_line_height=“16px“ separator_text_color=“#8099b4″ separator_font_size=“16px“ separator_line_height=“16px“ link_font=“||||||||“ link_text_color=“#09b6d7″ link_font_size=“12px“ link_line_height=“16px“ linkhover_font=“||||||||“ custom_margin=“0px||0px||true“ custom_padding=“4px||3px||false“ global_colors_info=“{}“][\/et_pb_dmb_breadcrumbs][\/et_pb_column][\/et_pb_row][\/et_pb_section][et_pb_section fb_built=“1″ _builder_version=“4.16″ background_color=“#f2f5fa“ custom_padding=“30px|0px|1px|0px|false|false“ global_colors_info=“{}“][et_pb_row module_id=“intro“ _builder_version=“4.16″ custom_margin=“0px||0px||true|true“ custom_margin_tablet=““ custom_margin_phone=“15px||5px“ custom_margin_last_edited=“on|desktop“ custom_padding=“10px||10px||false|true“ global_colors_info=“{}“][et_pb_column type=“4_4″ _builder_version=“4.16″ custom_padding=“|||“ global_colors_info=“{}“ custom_padding__hover=“|||“][et_pb_text _builder_version=“4.16″ text_font=“||||||||“ header_font=“Roboto Condensed|||on|||||“ header_text_align=“center“ header_text_color=“#8099b4″ header_font_size=“40px“ header_line_height=“1.4em“ header_2_font=“Roboto Condensed|||on|||||“ header_2_text_align=“center“ header_2_text_color=“#8099b4″ header_2_font_size=“40px“ header_2_line_height=“1.4em“ custom_margin=“||“ custom_padding=“||“ header_font_size_tablet=“35px“ header_font_size_phone=“30px“ header_font_size_last_edited=“on|desktop“ header_line_height_tablet=“40px“ header_line_height_phone=“35px“ header_line_height_last_edited=“on|phone“ header_2_font_size_tablet=“35px“ header_2_font_size_phone=“30px“ header_2_font_size_last_edited=“on|desktop“ header_2_line_height_tablet=“40px“ header_2_line_height_phone=“35px“ header_2_line_height_last_edited=“on|phone“ locked=“off“ global_colors_info=“{}“]<\/p>\n
[\/et_pb_text][\/et_pb_column][\/et_pb_row][et_pb_row use_custom_gutter=“on“ gutter_width=“2″ make_equal=“on“ custom_padding_last_edited=“on|phone“ _builder_version=“4.16″ background_color=“#ffffff“ custom_margin=“15px||15px||true“ custom_padding=“40px|50px|40px|50px|true|true“ custom_padding_tablet=““ custom_padding_phone=“20px|20px|20px|20px|true|true“ locked=“off“ global_colors_info=“{}“][et_pb_column type=“4_4″ _builder_version=“4.16″ custom_padding=“|||“ global_colors_info=“{}“ custom_padding__hover=“|||“][et_pb_text _builder_version=“4.22.2″ text_font=“||||||||“ header_3_font=“Roboto Condensed|700||on|||||“ header_3_text_color=“#8099b4″ header_3_font_size=“26px“ header_3_line_height=“1.2em“ header_3_font_size_tablet=“24px“ header_3_font_size_phone=“22px“ header_3_font_size_last_edited=“on|tablet“ header_3_line_height_tablet=“1.2em“ header_3_line_height_phone=“1.2em“ header_3_line_height_last_edited=“on|desktop“ global_colors_info=“{}“]<\/p>\n
V t\u00e9to sekci naleznete v\u0161echny d\u016fle\u017eit\u00e9 informace k v\u00fdzkumn\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm \u010dlen\u016f katedry. <\/span>Ve v\u011bdeck\u00e9 \u010dinnosti se Katedra filozofie Fakulty filozofick\u00e9 Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzity v Plzni zam\u011b\u0159uje p\u0159edev\u0161\u00edm na analytickou filozofii, filozofii v\u00fdchovy a na d\u011bjiny a filozofii v\u011bdy a techniky.<\/p>\n Tuto hlavn\u00ed specializaci dopl\u0148uj\u00ed dal\u0161\u00ed oblasti, nap\u0159\u00edklad filozofie n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a religionistika, estetika nebo etika. V\u00edce informac\u00ed najdete u profil\u016f jednotliv\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch a akademick\u00fdch pracovn\u00edk\u016f k sociologii v\u011bdeck\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed. Ve voln\u00e9m \u010dase se v\u011bnuje sportu, \u010detb\u011b a kultu\u0159e.<\/p>\n [\/et_pb_text][\/et_pb_column][\/et_pb_row][et_pb_row use_custom_gutter=“on“ gutter_width=“2″ make_equal=“on“ custom_padding_last_edited=“on|phone“ _builder_version=“4.16″ background_color=“#ffffff“ custom_margin=“15px||15px||true“ custom_padding=“40px|50px|40px|50px|true|true“ custom_padding_tablet=““ custom_padding_phone=“20px|20px|20px|20px|true|true“ locked=“off“ global_colors_info=“{}“][et_pb_column type=“4_4″ _builder_version=“4.16″ custom_padding=“|||“ global_colors_info=“{}“ custom_padding__hover=“|||“][et_pb_text _builder_version=“4.22.2″ text_font=“||||||||“ header_3_font=“Roboto Condensed|700|||||||“ header_3_text_color=“#8099b4″ header_3_font_size=“26px“ header_3_line_height=“1.2em“ hover_enabled=“0″ header_3_font_size_tablet=“24px“ header_3_font_size_phone=“22px“ header_3_font_size_last_edited=“on|tablet“ header_3_line_height_tablet=“1.2em“ header_3_line_height_phone=“1.2em“ header_3_line_height_last_edited=“on|desktop“ global_colors_info=“{}“ sticky_enabled=“0″]<\/p>\n Po absolutoriu konzervato\u0159e v Plzni vystudovala Jitka B\u00edlkov\u00e1 kulturologii na Karlov\u011b univerzit\u011b v Praze a doktorsk\u00fd program Teorie a d\u011bjiny v\u011bdy a techniky na Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzit\u011b v Plzni. Sv\u016fj dlouholet\u00fd z\u00e1jem o kultury Indie, \u010c\u00edny a Japonska uplatnila v dizerta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci na t\u00e9ma „Reflexe tradi\u010dn\u00ed \u010d\u00ednsk\u00e9 v\u011bdy a v\u011bdeck\u00e9ho my\u0161len\u00ed v d\u00edlech n\u011bkter\u00fdch britsk\u00fdch a americk\u00fdch v\u011bdc\u016f“. V posledn\u00ed dob\u011b se v\u011bnuje tak\u00e9 region\u00e1ln\u00ed t\u00e9matice (Plze\u0148sko). Na kated\u0159e filozofie vede kurzy v\u011bnovan\u00e9 jak kultur\u00e1m Indie, \u010c\u00edny a Japonska, tak hudb\u011b a \u00favodu do studia region\u00e1ln\u00ed kultury.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr.\u00a0Jitky B\u00edlkov\u00e9 naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Daniela Blahutkov\u00e1 vystudovala estetiku a germanistiku na Masarykov\u011b univerzit\u011b v\u00a0Brn\u011b, v dizerta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci analyzovala d\u00edlo rakousk\u00e9ho spisovatele Josepha Rotha. Na Kated\u0159e filozofie Z\u010cU vede semin\u00e1\u0159e estetiky a voliteln\u00e9 kurzy se vztahem k\u00a0literatu\u0159e a filozofii um\u011bn\u00ed. Pod\u00edlela se na v\u00fdzkumu problematiky um\u011bn\u00ed (literatury) v d\u00edle Jana Pato\u010dky.\u00a0Spolupracuje s\u00a0Institutem Bohemicum na univerzit\u011b v Regensburgu a v\u011bnuje se t\u00e9\u017e p\u0159ekladatelstv\u00ed.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr. Daniely Blahutkov\u00e9 naleznete\u00a0zde<\/a>.<\/p>\n Kry\u0161tof Boh\u00e1\u010dek je badatalem Filozofick\u00e9ho \u00fastavu Akademie v\u011bd \u010cR. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b p\u016fsob\u00ed na Kated\u0159e filozofie v Plzni a na Kated\u0159e politologie Metropolitn\u00ed univerzity v Praze. Od roku 2009 je \u0161\u00e9fredaktorem elektronick\u00e9ho \u010dasopisu Filozofick\u00e9ho \u00fastavu Akademie v\u011bd \u010cR Aith\u00e9r. Dr. Boh\u00e1\u010dek je rovn\u011b\u017e zakladatelem \u010cesk\u00e9 plat\u00f3nsk\u00e9 spole\u010dnosti a \u010cesk\u00e9 spole\u010dnosti pro studium Aristotela a jeho my\u0161len\u00ed. Zab\u00fdv\u00e1 se filozofick\u00fdmi a klasicko-filologick\u00fdmi sm\u011bry b\u00e1d\u00e1n\u00ed o antick\u00e9m starov\u011bku, \u0159eck\u00fdmi mysliteli 6. a zejm\u00e9na pak 5. a 4. stolet\u00ed p\u0159. n. l. Jeho hlavn\u00ed specializac\u00ed je r\u00e9torika jako\u017eto filozofick\u00e1 pozice v historick\u00e9 i systematick\u00e9 perspektiv\u011b: Gorgi\u00e1s, \u00cdsokrat\u00e9s a jeho \u0161kola, aristotelsk\u00e1 r\u00e9torika, neor\u00e9torika, neosofistika a dal\u0161\u00ed alternativn\u00ed konceptu\u00e1ln\u00ed sch\u00e9mata. Prvn\u00ed rovinou z\u00e1jmu je Plat\u00f3n a klasick\u00e1 attick\u00e1 filosofie – sofist\u00e9, S\u00f3krat\u00e9s a S\u00f3kratici, attick\u00e1 trag\u00e9die. Druhou rovina z\u00e1jmu tvo\u0159\u00ed Aristotel\u00e9s. Mezi souvisej\u00edc\u00ed z\u00e1jmy pat\u0159\u00ed p\u0159eds\u00f3kratov\u0161t\u00ed myslitel\u00e9 z\u00e1padn\u00ed (d\u00f3rsk\u00e9) v\u011btve: nau\u010dn\u00e1 lyrika \u2013 Sim\u00f3nid\u00e9s a Pindaros, dialektika elejsk\u00e9 \u0161koly \u2013 Parmenid\u00e9s a Z\u00e9n\u00f3n, magicko-p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e1 tradice \u2013 Empedokl\u00e9s, d\u00e1le Hom\u00e9r a H\u00e9siodos.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr. Kry\u0161tofa Boh\u00e1\u010dka naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Jana \u010cern\u00e1 vystudovala obory Humanistika a Teorie a filozofie komunikace na Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzit\u011b v\u00a0Plzni. Zab\u00fdv\u00e1 se renesan\u010dn\u00ed a ran\u011b novov\u011bkou v\u011bdou a filozofi\u00ed; kulturn\u00edmi d\u011bjinami ran\u00e9ho novov\u011bku; \u0161pan\u011blskou v\u011bdou a filozofi\u00ed (16.-17. stolet\u00ed); objeven\u00edm Ameriky a prom\u011bnami evropsk\u00e9ho v\u011bd\u011bn\u00ed; v\u011bdou v ran\u011b novov\u011bk\u00fdch \u010desk\u00fdch zem\u00edch a iberoamerick\u00fdm sv\u011btem.\u00a0Jej\u00edmi d\u00edl\u010d\u00edmi t\u00e9maty jsou: historia naturalis, p\u0159\u00edrodn\u00ed filozofie, vizualizace p\u0159\u00edrody v\u00a0ran\u011b novov\u011bk\u00e9 v\u011bd\u011b a um\u011bn\u00ed, empirie v\u00a0ran\u011b novov\u011bk\u00e9 v\u011bd\u011b (historia naturalis, medic\u00edna, kosmografie), systematizace v\u011bd\u011bn\u00ed v\u00a0ran\u00e9m novov\u011bku, v\u011bdeck\u00e1 komunikace, v\u011bdeck\u00fd humanismus, magia naturalis, renesan\u010dn\u00ed filozofick\u00e1 antropologie, \u201e\u010dern\u00e1 legenda\u201c a jej\u00ed ozvuky ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b. Dal\u0161\u00ed odborn\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00ed: \u0161pan\u011blsk\u00e9 filozofick\u00e9 my\u0161len\u00ed 19. a 20. stolet\u00ed; postmodern\u00ed filozofie.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr. Jany \u010cern\u00e9 naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Stefanie Dach z\u00edskala titul Ph.D. v roce 2018 na Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzit\u011b v Plzni s prac\u00ed o Wilfridu Sellarsovi a v\u011bdeck\u00e9m realismu. Ve sv\u00e9m v\u00fdzkumu se zab\u00fdv\u00e1 r\u016fzn\u00fdmi aspekty d\u00edla Wilfrida Sellarse s p\u0159esahem k \u201epost-analytick\u00e9 filosofii\u201c a pragmatismu. Publikovala knihu o Richardu Rortym a post-analytick\u00e9 filozofii a n\u011bkolik \u010dl\u00e1nk\u016f o Wilfridu Sellarsovi, Ludwigu Wittgensteinovi a pragmatismu.\u00a0V\u00a0nepracovn\u00edm \u017eivot\u011b ji bav\u00ed \u010dten\u00ed, taichi a deskov\u00e9 hry. Filozofie ji fascinuje jako intelektu\u00e1ln\u00ed cesta, kter\u00e9 n\u00e1m nepom\u00e1h\u00e1 tolik poznat sv\u011bt, ale sp\u00ed\u0161e sebe sam\u00e9 a jin\u00e9 lidi, to, co si mysl\u00edme a pro\u010d si to mysl\u00edme. Zab\u00fdvat se filozofi\u00ed znamen\u00e1 zkoumat v\u0161echny tyto slo\u017eit\u00e9, ale k\u0159ehk\u00e9 ment\u00e1ln\u00ed konstrukce, kter\u00e9 lid\u00e9 um\u00ed vytvo\u0159it.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr.\u00a0Stefanie Dach naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Nikolaj Demjan\u010duk vystudoval na Filosofick\u00e9 fakult\u011b Moskevsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed univerzity M. V. Lomonosova, obor Filosofie (specializace logika, filosofie p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd), kde tak\u00e9 obh\u00e1jil dizerta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci na t\u00e9ma „Pravda a hodnota ve v\u011bdeck\u00e9m pozn\u00e1n\u00ed“. Rigor\u00f3zn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed prob\u011bhlo v roce 1990 na Filosofick\u00e9 fakulta Univerzity Karlovy, obor Filosofie p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd, postgradu\u00e1ln\u00ed studium absolvoval na t\u00e9\u017ee univerzit\u011b se z\u00e1v\u011bre\u010dnou prac\u00ed nazvanou „Technika jako objekt filosofick\u00e9 reflexe“. Habilitoval v roce 2003 na Filosofick\u00e9 fakult\u011b Masarykovy univerzity Brno, obor Filosofie s prac\u00ed „Filosofie a v\u011bdeck\u00e9 my\u0161len\u00ed“, za kterou mu byl ud\u011blen titul docenta pro obor Filosofie. Ve sv\u00e9 v\u011bdeckov\u00fdzkumn\u00e9 \u010dinnosti se v\u011bnuje filosofii v\u011bdy. P\u0159edev\u0161\u00edm t\u00e9mat\u016fm jako v\u011bda v kulturn\u00edch kontextech; metodologie a epistemologie v\u011bdy (komparativn\u00ed studium \u2013 humanitn\u00ed, biomedic\u00ednsk\u00e9, technick\u00e9 obory); obraz v\u011bdy ve filosofii 19. a 20. stolet\u00ed (pozitivismus, novokantovstv\u00ed, fenomenologie, analytick\u00e1 filosofie, kritick\u00fd racionalismus). V\u00fdzkumn\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed pobyty absolvoval na n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch pracovi\u0161t\u00edch: University of Leeds (Velk\u00e1 Brit\u00e1nie), Universidad de Granada (\u0160pan\u011blsko), Central European University, Budape\u0161\u0165 (Ma\u010farsko), Universite Libre de Bruxelles (Belgie), University of North London (Velk\u00e1 Brit\u00e1nie) a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech\u00a0doc. Nikolaje Demjan\u010duka naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Dagmar Demjan\u010dukov\u00e1 vystudovala na Filosofick\u00e9 fakult\u011b Moskevsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed univerzity M. V. Lomonosova, obor Filosofie (specializace teorie a d\u011bjiny n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed) se z\u00e1v\u011bre\u010dnou prac\u00ed „Jan Hus jako ideolog ran\u00e9ho protestantismu“. V roce 1990 ukon\u010dila studium na t\u00e9\u017ee univerzit\u011b dizerta\u010dn\u00ed prac\u00ed nazvanou “ N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a sekulariza\u010dn\u00ed procesy: role v duchovn\u00ed kultu\u0159e“. V letech 1991-1994 studovala na Husitsk\u00e9 teologick\u00e1 fakult\u011b Univerzity Karlovy, obor Filosofie a religionistika, studium zakon\u010dila z\u00e1v\u011bre\u010dnou prac\u00ed nazvanou \u201eProfil \u010ceskobratrsk\u00e9 c\u00edrkve evangelick\u00e9\u201c. Ve sv\u00e9 v\u011bdeckov\u00fdzkumn\u00e9 \u010dinnosti se v\u011bnuje p\u0159edev\u0161\u00edm filosofii n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a religionistice. P\u0159edm\u011btem jej\u00edho z\u00e1jmu jsou d\u011bjiny, teorie a filosofie n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, probl\u00e9my vztahu kultury a n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, kulturn\u00ed funkce n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v \u010desk\u00fdch a sv\u011btov\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch, d\u00e1le filosofie v\u00fdchovy (star\u0161\u00ed d\u011bjiny filosofie a \u010desk\u00e1 filosofie) a osobnosti rusk\u00e9 filosofie a n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed (od za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed po sou\u010dasnost). V\u00fdzkumn\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed pobyty absolvovala na n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch pracovi\u0161t\u00edch: Moskevsk\u00e1 st\u00e1tn\u00ed univerzita M . V. Lomonosova, Rusko; Univerzita Ko\u0161ice, Slovensk\u00e1 republika; University of Navarre, Pamplona, \u0160pan\u011blsko; Universidad de Granada, \u0160pan\u011blsko; Pre\u0161ovsk\u00e1 univerzita, Slovensk\u00e1 republika; Univerzita, Sankt Pet\u011brburg, Rusk\u00e1 Federace; Univerzita Komensk\u00e9ho Bratislava Slovensk\u00e1 republika a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech\u00a0dr. Dagmar Demjan\u010dukov\u00e9\u00a0naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Ludmila Dost\u00e1lov\u00e1 vystudovala filozofii a logiku na Karlov\u011b univerzit\u011b. Ve sv\u00e9m v\u00fdzkumu se soust\u0159ed\u00ed na problematiku metodiky a didaktiky v\u00fduky logiky, zam\u011b\u0159uje se na e-learning a elektronick\u00e9 opory. Vyd\u00e1v\u00e1 k\u00a0tomuto t\u00e9matu u\u010debnice, po\u0159\u00e1d\u00e1 workshopy a pod\u00edl\u00ed se na \u0159ad\u011b projekt\u016f v\u00a0t\u00e9to oblasti. D\u00e1le se v\u011bnuje filozofii Bertranda Russella, Willarda van Ormana Quinea, Donalda Davidsona a Ludwiga Wittgensteina. Po \u0159adu let p\u016fsobila jako\u00a0prod\u011bkanka\u00a0Fakulty filozofick\u00e9 Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzity, v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b p\u016fsob\u00ed jako vedouc\u00ed Katedry filozofie, kde sou\u010dasn\u011b vyu\u010duje logiku.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr. Ludmily Dost\u00e1lov\u00e9 naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Pavel Fr\u00fdvaldsk\u00fd vystudoval katolickou teologii na Katolick\u00e9 teologick\u00e9 fakult\u011b Karlovy univerzity v\u00a0Praze. Na univerzit\u011b Gregoriana v\u00a0\u0158\u00edm\u011b obh\u00e1jil dizerta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci na t\u00e9ma: \u201eInterpretace christologie Romana Guardiniho ve sv\u011btle teologie Bonaventury z\u00a0Bagnoregia\u201c. Zab\u00fdv\u00e1 se teologi\u00ed 20. stolet\u00ed (Romano Guardini, Joseph Ratzinger) a st\u0159edov\u011bk\u00fdm my\u0161len\u00edm (Bonaventura). Je \u010dlenem \u010desk\u00e9 redakce Mezin\u00e1rodn\u00ed katolick\u00e9 revue Communio.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech\u00a0Pavla Fr\u00fdvaldsk\u00e9ho\u00a0naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Otakar Anto\u0148 Funda vystudoval\u00a0protestantskou\u00a0teologii na Komensk\u00e9ho evangelick\u00e9 bohosloveck\u00e9 fakult\u011b v Praze (1965) a pokra\u010doval extern\u00edm studiem na Filozofick\u00e9 fakult\u011b UK a postgradu\u00e1ln\u00edm studiem na Teologick\u00e9 a Filozofick\u00e9 fakult\u011b univerzity v Basileji, kde r. 1971 promoval u prof. M. Geigera na z\u00e1klad\u011b dizertace\u00a0T. G. Masaryk, sein philosophisches, religi\u00f6ses und politisches Denken. Proto\u017ee komunistick\u00e9 \u00fa\u0159ady odm\u00edtly nostrifikaci Fundova basilejsk\u00e9ho doktor\u00e1tu, promoval po \u0159ad\u011b nesn\u00e1z\u00ed r. 1981 podruh\u00e9, a to na Komensk\u00e9ho evangelick\u00e9 bohosloveck\u00e9 fakult\u011b v Praze u prof. A. Moln\u00e1ra na z\u00e1klad\u011b dizertace\u00a0Eirenaiovo u\u010den\u00ed o recapitulatio. Habilita\u010dn\u00ed pr\u00e1ce o nen\u00e1bo\u017eensk\u00e9 interpretaci k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry My\u0161len\u00ed o v\u00ed\u0159e a my\u0161lenky v\u00edry nemohla b\u00fdt v dob\u011b komunistick\u00e9ho re\u017eimu z d\u016fvodu v\u011brou\u010dn\u00fdch i politick\u00fdch u\u010din\u011bna p\u0159edm\u011btem rozpravy. A\u017e r. 1990 se stala z\u00e1kladem habilita\u010dn\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed na Husitsk\u00e9 teologick\u00e9 fakult\u011b UK. Roku 2003 byl na n\u00e1vrh Filozofick\u00e9 fakulty Masarykovy univerzity jmenov\u00e1n profesorem v\u00a0oboru filozofie. Od r. 1994 p\u016fsobil na Kated\u0159e filozofie a soci\u00e1ln\u00edch v\u011bd Pedagogick\u00e9 fakulty UK, kde p\u0159edn\u00e1\u0161el filozofii a religionistiku, od r. 1995 p\u0159edn\u00e1\u0161\u00ed tak\u00e9 na Kated\u0159e filozofie Fakulty filozofick\u00e9 Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzity. Ve sv\u00e9m teologick\u00e9m obdob\u00ed se v\u011bnoval p\u0159edev\u0161\u00edm koncepci demytologizace a existenci\u00e1ln\u00ed interpretace k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry, od 80. let svou pozici koncipuje jako religionistickou. Filozoficky stoj\u00ed na pozici kritick\u00e9ho racionalismu K. Poppera a H. Alberta a evolu\u010dn\u00ed ontologie A. N. Whiteheada a N. Hartmanna.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech prof. Fundy naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Miroslav Hanke byl po ukon\u010den\u00ed doktorsk\u00e9ho studia na Palack\u00e9ho univerzit\u011b v Olomouci v roce 2010 (prac\u00ed Jan Buridan a nominalistick\u00e1 teorie racionality) zam\u011bstn\u00e1n jako v\u011bdeck\u00fd pracovn\u00edk na Jiho\u010desk\u00e9 univerzit\u011b v \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch (2010\u20132011) a vyu\u010duj\u00edc\u00ed sociologie na Palack\u00e9ho univerzit\u011b v Olomouci (2011). V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je postdoktorandem na Filozofick\u00e9m \u00fastavu AV \u010cR (od 2011), badatelem RCTHS p\u0159i Kated\u0159e filozofie FF Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzity v Plzni (2012\u20132015) a p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edm na Kated\u0159e filozofie FF Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzity v Plzni (od 2017). Jeho v\u00fdzkum se zam\u011b\u0159uje na pozdn\u011b st\u0159edov\u011bkou a post-st\u0159edov\u011bkou scholastickou logiku.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr. Miroslava Hankeho naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Vladim\u00edr Havl\u00edk vystudoval Filosofickou a Matematicko-fyzik\u00e1ln\u00ed fakultu University Karlovy, obor Filosofie \u2013 fyzika. Habilitoval se v\u00a0roce 2017 na Filosofick\u00e9 fakult\u011b Masarykovy univerzity v Brn\u011b s\u00a0t\u00e9matem „Probl\u00e9m emergence ve v\u011bd\u011b a filosofii“. Je v\u011bdeck\u00fdm pracovn\u00edkem Filosofick\u00e9ho \u00fastavu AV \u010cR, z\u00e1rove\u0148 vyu\u010duje na Kated\u0159e filozofie FF Z\u010cU v\u00a0Plzni. V\u00a0roce 1991 se z\u00fa\u010dastnil kurzu „Philosophy of Science \u2013 Theory and Experiment“ International University Centre of Dubrovnik. V\u00a0obdob\u00ed \u0159\u00edjen 1992\u2013b\u0159ezen 1993 studijn\u00edho pobytu na King\u00b4s College London. Zab\u00fdv\u00e1 se filosofick\u00fdmi ot\u00e1zkami v\u00fdvoje v\u011bdy, metodologick\u00fdmi a epistemologick\u00fdmi probl\u00e9my v\u00fdvoje v\u011bd\u011bn\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0souvislosti s p\u0159\u00edrodn\u00edmi v\u011bdami – kosmologi\u00ed, fyzikou, biologi\u00ed a teori\u00ed komplexity. Vede p\u0159edn\u00e1\u0161ky a semin\u00e1\u0159e v oborech Filosofie v\u011bdy a Historie a filosofie fyziky. Je sekret\u00e1\u0159em \u010cesk\u00e9ho komit\u00e9tu pro logiku, metodologii a filosofii v\u011bdy a \u010dlenem komise pro IT p\u0159i AV \u010cR. Publikuje v\u00a0odborn\u00fdch periodik\u00e1ch k\u00a0t\u00e9mat\u016fm filosofie a metodologie v\u011bdy, evoluce, emergence a um\u011bl\u00e9 inteligence. Nap\u0159. \u010dl\u00e1nky: \u201eThe naturalness of artificial intelligence from the evolutionary perspective\u201c (AI and Society, 2018) a \u201eV\u00fdvoj v\u011bdy jako evolu\u010dn\u00ed boj idej\u00ed?\u201c (Filosofick\u00fd \u010dasopis, 2016); kniha: \u201eAnom\u00e1lie, ad hoc hypot\u00e9zy a temn\u00e9 str\u00e1nky kosmologie\u201c (Vy\u0161ehrad 2015).<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech\u00a0doc. Vladim\u00edra Havl\u00edka naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Petra He\u010dkov\u00e1 vystudovala teorii a d\u011bjiny v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed na Kated\u0159e d\u011bjin um\u011bn\u00ed, Univerzit\u011b Palack\u00e9ho v\u00a0Olomouci. Dizerta\u010dn\u00ed pr\u00e1ce Vojt\u011bch Birnbaum a jeho stanovisko ve v\u011bdeck\u00e9m sporu Orient-oder-Rom. P\u0159\u00edsp\u011bvek k\u00a0v\u00fdzkumu pozdn\u011b antick\u00e9 architektury po roce 1900 (obh\u00e1jeno 2009, \u0161kolitel: prof. PhDr. Ivo Hlobil, CSc.).\u00a0Specializuje se na historiografii d\u011bjin um\u011bn\u00ed a d\u011bjiny p\u00e9\u010de o kulturn\u00ed d\u011bdictv\u00ed, se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zam\u011b\u0159en\u00edm na historiografii antick\u00e9ho um\u011bn\u00ed (archeologick\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed antick\u00e9 kultury a druh\u00fd \u017eivot\u00a0antick\u00fdch artefakt\u016f v\u00a0ran\u00e9m novov\u011bku, v\u00fdvoj staro\u017eitnictv\u00ed a sb\u011bratelstv\u00ed, recepce a \u0161\u00ed\u0159en\u00ed form\u00e1ln\u00edch prototyp\u016f a vzor\u016f all\u00b4antica ve st\u0159edov\u011bku a v\u00a0novov\u011bku). Spole\u010dn\u00fdm jmenovatelem v\u00a0rovin\u011b osobn\u00ed i profesn\u00ed je z\u00e1jem o It\u00e1lii a zvl\u00e1\u0161t\u011b o \u0158\u00edm, jeho historii i frenetickou sou\u010dasnost.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr. Petry He\u010dkov\u00e9 naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Petr Jedli\u010dka studoval obor sociologie, se specializac\u00ed na kvantitativn\u00ed v\u00fdzkumn\u00e9 metody a teoretickou sociologii, a obor ekonomie (nedokon\u010deno) na Fakult\u011b soci\u00e1ln\u00edch v\u011bd Univerzity Karlovy. V roce 2000 zde obh\u00e1jil magisterskou pr\u00e1ci na t\u00e9ma \u201eInternetov\u00e1 spole\u010dnost: soci\u00e1ln\u00ed a ekonomick\u00e9 d\u016fsledky roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed internetu\u201c. V letech 1995 a 1998 absolvoval kr\u00e1tk\u00e9 studijn\u00ed pobyty na Universit\u00e4t Konstanz. Pot\u00e9 p\u016fsobil v oblasti komunikace jako poradce \u0159ady soukrom\u00fdch subjekt\u016f, neziskov\u00fdch organizac\u00ed, krajsk\u00fdch reprezentac\u00ed i m\u00edstop\u0159edsedy Evropsk\u00e9ho parlamentu.\u00a0V roce 2015 obh\u00e1jil na Fakult\u011b soci\u00e1ln\u00edch v\u011bd Univerzity Karlovy rigor\u00f3zn\u00ed pr\u00e1ci \u201e(Soci\u00e1ln\u00ed) konstrukce v\u011bdeck\u00e9ho faktu\u201c, v n\u00ed\u017e se zab\u00fdval podm\u00ednkami vzniku novov\u011bk\u00e9 v\u011bdy v kontextu prac\u00ed Ludwika Flecka, Davida Bloora a Yehudy Elkana. V sou\u010dasnosti se zam\u011b\u0159uje na experiment\u00e1ln\u00ed filozofii v\u011bdy, p\u0159edev\u0161\u00edm na nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed soci\u00e1ln\u00ed a jin\u00e9 faktory ovliv\u0148uj\u00edc\u00ed pr\u00e1ci v\u011bdc\u016f. V r\u00e1mci projektu \u201eObjektivita: Experiment\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edstup k tradi\u010dn\u00edmu filosofick\u00e9mu probl\u00e9mu\u201c (GA\u010cR 18-08239S) pou\u017e\u00edv\u00e1 kvalitativn\u00ed, kvantitativn\u00ed i experiment\u00e1ln\u00ed metody soci\u00e1ln\u00edch v\u011bd pro v\u00fdzkum v\u011bdeck\u00e9 komunity v \u010cR. Toto t\u00e9ma\u00a0t\u00e9\u017e\u00a0zpracov\u00e1v\u00e1 ve sv\u00e9 dizertaci \u201eSou\u010dasn\u00e9 trendy ve filozofii v\u011bdy\u2014 experiment\u00e1ln\u00ed filozofie a jej\u00ed aplikace\u201c.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech PhDr. Petra Jedli\u010dky naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Vystudovala na Kated\u0159e filozofie Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzity v\u00a0Plzni magistersk\u00fd obor Evropsk\u00e1 kulturn\u00ed studia. V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b pracuje na diserta\u010dn\u00edm projektu zam\u011b\u0159en\u00e9m na Aristotelovu teorii pozn\u00e1n\u00ed pod veden\u00edm doc. Josefa Mourala. Zab\u00fdv\u00e1 se p\u0159edev\u0161\u00edm probl\u00e9my antick\u00e9 filosofie a v\u011bdy se zam\u011b\u0159en\u00edm na epistemologii. Mezi d\u00edl\u010d\u00ed oblasti z\u00e1jmu pat\u0159\u00ed my\u0161len\u00ed H\u00e9rakleita z\u00a0Efesu, Aristotelova recepce p\u0159edch\u016fdc\u016f a antick\u00e1 trag\u00e9die. V\u00a0roce 2015 absolvovala t\u0159\u00edm\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed badatelsk\u00fd pobyt na Universit\u00e9 de Fribourg ve \u0160v\u00fdcarsku pod veden\u00edm prof. Filipa Karf\u00edka. Je \u010dlenem \u010cesk\u00e9 plat\u00f3nsk\u00e9 spole\u010dnosti a Spole\u010dnosti pro studium Aristotela a jeho my\u0161lenkov\u00e9ho odkazu.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech Dr. Karol\u00edny Jir\u00e1kov\u00e9 naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Vystudoval na Kated\u0159e filozofie Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzity v Plzni magistersk\u00fd obor Evropsk\u00e1 kulturn\u00ed studia. Ve sv\u00e9 disertaci se zab\u00fdv\u00e1 Nietzscheho reflex\u00ed v\u011bdeck\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed pod veden\u00edm doc. J. Pechara. Vedle toho se zam\u011b\u0159uje na studium antick\u00e9 filosofie a kultury.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech\u00a0Dr. Petra Jir\u00e1ka naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Martina Kastnerov\u00e1 p\u016fsob\u00ed na\u00a0Kated\u0159e filozofie FF Z\u010cU v\u00a0Plzni od roku 2006, zde rovn\u011b\u017e v\u00a0roce 2010 absolvovala doktorsk\u00e9 studium s\u00a0disertac\u00ed „Formov\u00e1n\u00ed liter\u00e1rn\u00ed v\u011bdy na materi\u00e1lu renesan\u010dn\u00ed literatury: hled\u00e1n\u00ed adekv\u00e1tn\u00edho interpreta\u010dn\u00edho p\u0159\u00edstupu“ pod veden\u00edm prof. PhDr. Jarmily Doubravov\u00e9, CSc. V\u00a0sou\u010dasnosti zde mj. p\u0159edn\u00e1\u0161\u00ed v\u00a0kurzu Hermeneutika a teorie interpretace \u010di Um\u011bn\u00ed v\u00a0kulturn\u00edm kontextu a tak\u00e9 p\u016fsob\u00ed jako v\u011bdeck\u00e1 tajemnice katedry a \u0161kolitelka v\u00a0doktorsk\u00e9m oboru Teorie a d\u011bjiny v\u011bdy a techniky. Je \u010dlenkou V\u00fdzkumn\u00e9ho centra pro teorii a d\u011bjiny v\u011bdy (Research Center for Theory and History of Science), Spole\u010dnosti pro estetiku (SPE) a Spolo\u010dnosti pre estetiku na Slovensku (SPES).\u00a0V\u00a0odborn\u00e9 pr\u00e1ci se soust\u0159ed\u00ed na sou\u010dasn\u00e9 teorie interpretace se zam\u011b\u0159en\u00edm na angloamerickou oblast a anal\u00fdzu renesan\u010dn\u00edch text\u016f (monografie Shakespeare a teorie interpretace). V\u00a0aktu\u00e1ln\u00edm v\u00fdzkumu se v\u011bnuje anal\u00fdze st\u011b\u017eejn\u00edch t\u00e9mat al\u017eb\u011btinsk\u00e9 poetiky se zam\u011b\u0159en\u00edm jednak na soudobou reflexi antick\u00e9ho mimetick\u00e9ho konceptu a vyrovn\u00e1n\u00ed s antick\u00fdmi a kontinent\u00e1ln\u00edmi vzory, jednak na renesan\u010dn\u00ed koresponden\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b a p\u0159enos v\u011bd\u011bn\u00ed (d\u00edl\u010d\u00ed studie nap\u0159. v\u00a0American and British Studies Annual, Sv\u011bt literatury, Ostium, monografie Profesionalizace liter\u00e1rn\u00ed kultury: al\u017eb\u011btinsk\u00e1 poetika jako sou\u010d\u00e1st komplexu renesan\u010dn\u00edho v\u011bd\u011bn\u00ed). V\u00a0nejnov\u011bj\u0161\u00edch textech se d\u00e1le zam\u011b\u0159uje na \u017eensk\u00e9 postavy al\u017eb\u011btinsk\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed kultury Mary Sidney Herbert a Mary Wroth a genezi poetick\u00e9ho projektu Philipa a Roberta Sidneyho v\u00a0kontextu renesan\u010dn\u00ed intelektu\u00e1ln\u00ed s\u00edt\u011b (nejnov\u011bj\u0161\u00ed monografie Poezie jako vypr\u00e1v\u011bn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh\u016f. Intelektu\u00e1ln\u00ed kruh Philipa Sidneyho). Mezi posledn\u00ed aktu\u00e1ln\u00ed projekty pat\u0159\u00ed nap\u0159. \u201eProfesionalizace liter\u00e1rn\u00ed kultury: al\u017eb\u011btinsk\u00e1 poetika jako sou\u010d\u00e1st komplexu renesan\u010dn\u00edho v\u011bd\u011bn\u00ed\u201c \u010di \u201eKomunikace a v\u011bd\u011bn\u00ed: intelektu\u00e1ln\u00ed kruh Philipa Sidneyho\u201c. V\u00a0posledn\u00edm roce vystoupila \u010di p\u0159ipravuje realizaci pobytu mj. na konferenc\u00edch v\u00a0Birminghamu (Jubilee Centre for Character and Virtues, University of Birmingham) a Lond\u00fdn\u011b (Royal Holloway\u02bcs Humanities and Arts Research Institute) a The Shakespeare Institute ve Stratfordu. Renesan\u010dn\u00ed liter\u00e1rn\u00ed kultura a literatura obecn\u011b jsou nejen p\u0159edm\u011btem jej\u00ed \u201eprofese\u201c, ale i osobn\u00edho zaujet\u00ed vypr\u00e1v\u011bt a sd\u00edlet p\u0159\u00edb\u011bhy.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr. Martiny Kastnerov\u00e9 naleznete\u00a0zde<\/a>.<\/p>\n Vojt\u011bch Ka\u0161e vystudoval magistersk\u00e9 studium religionistiky na Masarykov\u011b univerzit\u011b v\u00a0Brn\u011b. V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b dokon\u010duje doktorsk\u00e9 studium pod spole\u010dnou z\u00e1\u0161titou Masarykovy univerzity (obor Religionistika) a Helsinsk\u00e9 univerzity ve Finsku (obor Novoz\u00e1konn\u00ed biblistika) s\u00a0dizertac\u00ed s\u00a0n\u00e1zvem \u201eTracing the Origins of Eucharistic Magic: On the Role of Cognitive Attraction in the Cultural Transmission of Collective Rituals\u201c. V\u00a0r\u00e1mci religionistiky se specializuje na oblast ran\u00e9ho k\u0159es\u0165anstv\u00ed a kognitivn\u00ed teorie n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Na obecn\u00e9 rovin\u011b jeho v\u00fdzkum spad\u00e1 do oblasti studia kulturn\u00ed evoluce, co\u017e se poj\u00ed s\u00a0jeho z\u00e1jmem o v\u00fdpo\u010detn\u00ed a kvantitativn\u00ed metodologii. V\u00a0Helsink\u00e1ch byl zam\u011bstn\u00e1n jako v\u00fdzkumn\u00edk v\u00a0projektu REECR: Ritual and Emergence of Early Christian Religion: A Socio-Cognitive Analysis (2013-2017). V\u00a0Brn\u011b p\u016fsobil jako \u010dlen interdisciplin\u00e1rn\u00edho projektu GEHIR: Generative Historiography of Religion (2015-2018). Na Z\u010cU vede studentsk\u00fd v\u00fdzkumn\u00fd projekt DiRECT: Distant Reading of Early Christian Texts: Explorations in Socio-Cognitive Interpretation (2018-2020).<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech\u00a0dr. Vojt\u011bcha Ka\u0161eho naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Radim Ko\u010dandrle absolvoval magistersk\u00e9 studium filosofie na FF UP v\u00a0Olomouci a doktorsk\u00e9 studium v\u00a0oboru Filosofie a d\u011bjiny p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd na P\u0159F UK v\u00a0Praze. Dlouhodob\u011b se zab\u00fdv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm t\u00e9maty z\u00a0oblasti antick\u00e9 filosofie a kosmologie. Jeho odborn\u00fd z\u00e1jem se soust\u0159ed\u00ed zejm\u00e9na na p\u0159edsokratiky, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak na myslitele tzv. \u201ei\u00f3nsk\u00e9 v\u011btve filosofie\u201c. Pr\u00e1v\u011b vn\u00edmavost archaick\u00e9 doby shled\u00e1v\u00e1 st\u00e1le velmi inspirativn\u00ed. Nejv\u011bt\u0161\u00ed pozornost dosud v\u011bnoval Anaximandrovi z\u00a0M\u00edl\u00e9tu, o jeho\u017e my\u0161len\u00ed publikoval \u0159adu prac\u00ed. Z\u00a0jeho kni\u017en\u00edch publikac\u00ed lze zm\u00ednit zejm\u00e9na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed tituly: \u201eAnaximandros z\u00a0M\u00edl\u00e9tu\u201c Pavel Mervart 2010, \u201eAnaximen\u00e9s z\u00a0M\u00edl\u00e9tu\u201c, Pavel Mervart 2014, \u201eApeiron. Anaximander on Generation and Destruction\u201c Springer 2017 (spole\u010dn\u011b s\u00a0Dirkem L. Coupriem).<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech doc. Radima Ko\u010dandrleho naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Milo\u0161 Kratochv\u00edl vystudoval filosofii na Univerzit\u011b Palack\u00e9ho v\u00a0Olomouci. Tamt\u00e9\u017e z\u00edskal doktor\u00e1t za diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci o genetick\u00e9 epistemologii Jeana Piageta. Mezi hlavn\u00ed p\u0159edm\u011bty jeho z\u00e1jmu pat\u0159\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm francouzsk\u00e1 epistemologie, zejm\u00e9na pak obdob\u00ed od poloviny 19. Do poloviny 20. stolet\u00ed (tj. zhruba mezi Comtem a Bachelardem). Zde si v\u0161\u00edm\u00e1 vztahu mezi ch\u00e1p\u00e1n\u00edm lidsk\u00e9ho my\u0161len\u00ed, pojet\u00edm v\u011bdy, role filosofie a dobov\u00fdm n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm a politick\u00fdm kontextem. Mezi dal\u0161\u00edmi oblastmi, jimi\u017e se zab\u00fdv\u00e1, p\u0159eva\u017euj\u00ed d\u011bjiny etiky a \u010desk\u00e1 filosofie p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed. Publikoval monografie\u00a0<\/span>Jean Piaget (uveden\u00ed do genetick\u00e9 epistemologie), Francouzsk\u00e1 epistemologie P\u0159ehled v\u00fdvoje do poloviny 20. stolet\u00ed) a Pozitivismus v \u010desk\u00e9 filosofii prvn\u00ed poloviny 20. stolet\u00ed<\/em>.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr. Milo\u0161e Kratochv\u00edla naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Zde\u0148ka M\u00edchalov\u00e1 vystudovala d\u011bjiny um\u011bn\u00ed na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Masarykovy univerzity v Brn\u011b, kde v roce 2017 obh\u00e1jila diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci na t\u00e9ma vizu\u00e1ln\u00ed kultury m\u011b\u0161\u0165an\u016f v ran\u011b novov\u011bk\u00fdch vrchnostensk\u00fdch m\u011bstech na Morav\u011b. Ve v\u00fdzkumu se zam\u011b\u0159uje na um\u011bn\u00ed v kontextu reformace, ran\u011b novov\u011bk\u00e9 cechy a m\u011b\u0161\u0165any v roli mecen\u00e1\u0161\u016f. Pracuje v N\u00e1rodn\u00edm pam\u00e1tkov\u00e9m \u00fastavu a na KFI vede kurzy zam\u011b\u0159en\u00e9 na d\u011bjiny um\u011bn\u00ed a um\u011bleckohistorickou metodologii.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr.\u00a0Zde\u0148ky M\u00edchalov\u00e9 naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Josef Moural vystudoval matematiku (obor Teorie syst\u00e9m\u016f) na MFF UK. Jako po\u010d\u00edta\u010dov\u00fd expert p\u016fsobil v \u010ceskoslovensk\u00e9 obchodn\u00ed bance, a.s. a v \u00dastavu pro filosofii a sociologii \u010cSAV. Soub\u011b\u017en\u011b studoval od konce 70. let filosofii jak formou mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho studia FF UK, tak v pra\u017esk\u00fdch bytov\u00fdch semin\u00e1\u0159\u00edch. Od poloviny 80. let p\u016fsobil t\u00e9\u017e jako vedouc\u00ed bytov\u00fdch semin\u00e1\u0159\u016f a spolupracovn\u00edk filosofick\u00e9ho samizdatu. V roce 1990 absolvoval p\u016flro\u010dn\u00ed pobyt na Oxford University (Wolfson College), po n\u00e1vratu byl p\u0159eveden v \u00daFS \u010cSAV do Archivu Jana Pato\u010dky a p\u0159edn\u00e1\u0161el jako externista filosofii na MFF UK. V roce 1991 nastoupil na \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fd \u00favazek do Centra pro teoretick\u00e1 studia UK a za\u010dal p\u0159edn\u00e1\u0161et filosofii na St\u0159edoevropsk\u00e9 universit\u011b a jako externista na FF UK. V roce 1993 p\u0159e\u0161el z Archivu Jana Pato\u010dky na katedru filosofie FF UK a absolvoval semestrovou st\u00e1\u017e (asistent prof. R. Rortyho) na Univeristy of Virginia, Charlottesville, USA. V roce 1996 vyu\u010doval na letn\u00ed \u0161kole St\u0159edoevropsk\u00e9 university v Budape\u0161ti. V akademick\u00e9m roce 1996\/7 absolvoval ro\u010dn\u00ed st\u00e1\u017e (Visiting Lecturer) na King\u2019s College, Lond\u00fdn. Roku 1999 vy\u010doval na letn\u00ed \u0161kole IWM v Corton\u011b a pot\u00e9 se \u00fa\u010dastnil t\u0159\u00edm\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed st\u00e1\u017ee v Institute for Advanced Studies in the Humanities v Edinburghu. Dal\u0161\u00ed st\u00e1\u017e absolvoval v Institut f\u00fcr die Wissenschaften vom Menschen, V\u00edde\u0148, v akademick\u00e9m roce 2001\/2 z\u00edskal Fulbrightovo stipendium na University of California, Berkeley. V roce 2003 organizoval letn\u00ed \u0161kolu fenomenologie v Olomouci. V letech 2007-9 extern\u011b vyu\u010doval filosofii (Visiting Associate Professor) na University of California, Berkeley. 2010 st\u00e1\u017e v\u00a0Collegium Budapest. V roce 2012 absolvoval st\u00e1\u017e v The Library of Congress ve Washingtonu D.C. V roce 2015 vyu\u010doval na letn\u00ed \u0161kole Universitat de Girona, v roce 2018 extern\u011b na Uniwersytet \u015al\u0105ski v Katowic\u00edch. Specializuje se na d\u011bjiny filozofie, p\u0159edev\u0161\u00edm na Plat\u00f3na, skepticismus, R. Descarta, D. Huma, I. Kanta, pozdn\u00edho Husserla, ran\u00e9ho Heideggera a J. Pato\u010dku. D\u00e1le se v\u011bnuje teorii instituc\u00ed (ontologie kultury) a filozofii J. Searla, E. Tugendhata, K. Poppera a T. Kuhna.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech doc. Josefa Mourala naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Jarom\u00edr Murga\u0161\u00a0vystudoval filosofii s\u00a0fyzikou na FF a MFF UK v Praze a za\u010d\u00ednal studiem filosofick\u00fdch ot\u00e1zek p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd, kter\u00e9 prob\u00edhalo ve Filosofick\u00e9m \u00fastavu \u010cSAV a vyvrcholilo studijn\u00edm pobytem na London School of Economics v\u00a0r. 1992. To jej v\u0161ak p\u0159ivedlo bl\u00ed\u017ee k\u00a0filosofii sam\u00e9; a jeho u\u010ditelsk\u00e9 zalo\u017een\u00ed pak k\u00a0v\u00fduce filosofie, do n\u00ed\u017e uv\u00e1d\u00ed studenty pov\u011bt\u0161inou humanistick\u00e9ho studia. A to od r. 1993 podnes paraleln\u011b na Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzit\u011b v Plzni a na Univerzit\u011b Karlov\u011b v\u00a0Praze. V\u00fdznamn\u00e9 zku\u0161enosti pak z\u00edskal ve \u010dty\u0159let\u00e9m v\u00fdcviku gestalt terapie (1993-7, Multi-di-mens) a posl\u00e9ze systemick\u00e9 terapeutick\u00e9 pr\u00e1ce (pr\u016fb\u011b\u017en\u011b 2002-2015, The 7th C, R. Verlinden). D\u00edky t\u011bmto zku\u0161enostem za svou st\u011b\u017eejn\u00ed \u010dinnost pokl\u00e1d\u00e1 samu v\u00fduku tv\u00e1\u0159\u00ed v\u00a0tv\u00e1\u0159 nad texty. Pro cvi\u010den\u00ed dovednosti dobr\u00e9ho my\u0161lenkov\u00e9ho vyt\u011b\u017een\u00ed obsahu text\u016f napsal p\u0159\u00edru\u010dku Z\u00e1kladn\u00ed interpretace filosofick\u00fdch text\u016f I. (2010), pro skute\u010dn\u00e9 osvojen\u00ed vyt\u011b\u017een\u00fdch my\u0161lenek p\u011bstuje kurs Filosofie a zku\u0161enost gestaltu (od r. 1998). Vyu\u010duje t\u00e9\u017e vstupn\u00ed kursy do filosofie a na FZS Z\u010cU do etiky pro zdravotn\u00edky. Svou roli u\u010ditele filosofie v\u00a0podpo\u0159e \u201eosob\u201c a \u201emy\u0161len\u00ed\u201c v\u00a0jejich spojen\u00ed.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr. Jarom\u00edra Murga\u0161e naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Jitka Paitlov\u00e1 p\u016fsob\u00ed na Kated\u0159e filozofie Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzity v Plzni. Zpo\u010d\u00e1tku se v\u011bnovala ontologick\u00fdm, epistemologick\u00fdm a kosmologick\u00fdm probl\u00e9m\u016fm Plat\u00f3novy filozofie, a to p\u0159edev\u0161\u00edm v kontextu protologick\u00e9 interpretace t\u00fcbingensk\u00e9 \u0161koly. Posl\u00e9ze obr\u00e1tila sv\u016fj z\u00e1jem na epistemologii a teorii v\u011bdy dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. Ve sv\u00e9 diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci analyzovala kritick\u00fd racionalismus n\u011bmeck\u00e9ho filozofa Hanse Alberta, kde zkoumala jeho specifika, transformace a p\u0159esahy v porovn\u00e1n\u00ed s koncepc\u00ed Karla R. Poppera. V souvislosti pr\u00e1v\u011b s kritick\u00fdm racionalismem se ve sv\u00fdch prac\u00edch orientuje zejm\u00e9na na probl\u00e9my zd\u016fvodn\u011bn\u00ed pozn\u00e1n\u00ed, podm\u00ednek a pokroku pozn\u00e1n\u00ed, v\u011bdeck\u00e9 metody, hodnotov\u00e9 neutrality v\u011bdy, vztahu pozn\u00e1n\u00ed a rozhodnut\u00ed. D\u00e1le se bl\u00ed\u017ee zab\u00fdv\u00e1 vztahem kritick\u00e9ho racionalismu ke Kantovu transcendentalismu a experiment\u00e1ln\u00ed filozofi\u00ed v\u011bdy. Absolvovala ro\u010dn\u00ed st\u00e1\u017e u prof. Hanse Rotta na Lehrstuhl f\u00fcr theoretische Philosophie na Universit\u00e4t Regensburg a p\u016flro\u010dn\u00ed st\u00e1\u017e na Lehrstuhl f\u00fcr Philosophie u prof. Ursuly Renz na Alpen-Adria-Universit\u00e4t v Klagenfurtu.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr. Jitky Paitlov\u00e9 naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Petr Pavlas vystudoval Humanistiku (Bc.), Analytickou filozofii a filozofii v\u011bdy (Mgr.) a Teorii a d\u011bjiny v\u011bdy a techniky (Ph.D.) na FF Z\u010cU v Plzni. V\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 2015 tamt\u00e9\u017e obh\u00e1jil disertaci s\u00a0n\u00e1zvem Trinus liber Dei: Komensk\u00e9ho m\u00edsto v\u00a0d\u011bjin\u00e1ch metaforiky \u201eknihy p\u0159\u00edrody\u201c (\u0161kolitel Daniel \u0160pelda) a byl p\u0159ijat jako odborn\u00fd asistent na Katedru filozofie, kde byl ji\u017e p\u0159edt\u00edm pracovn\u00edkem v\u00fdzkumn\u00e9ho projektu. Z\u00e1rove\u0148 se stal postdoktorandem v\u00a0Odd\u011blen\u00ed pro komeniologii a intelektu\u00e1ln\u00ed d\u011bjiny ran\u00e9ho novov\u011bku Filosofick\u00e9ho \u00fastavu AV \u010cR, v. v. i., kde v\u00a0sou\u010dasnosti zkoum\u00e1 Komensk\u00e9ho projekt dokonal\u00e9ho jazyka a p\u00ed\u0161e monografii s\u00a0n\u00e1zvem Definovat a kombinovat. Posledn\u00ed jazyk Jana Amose Komensk\u00e9ho. Petr Pavlas absolvoval t\u0159i dlouhodob\u00e9 badatelsk\u00e9 pobyty v\u00a0N\u011bmecku (Berl\u00edn, Erfurt). Dosud publikoval jednu monografii a \u0159adu \u010desk\u00fdch i anglick\u00fdch odborn\u00fdch studi\u00ed. Do budoucna se chce zam\u011b\u0159it na vztah myslitel\u016f Komensk\u00e9ho okruhu (Ritschel, Bisterfeld, Rave aj.) k\u00a0Leibnizovi a tak\u00e9 na matematick\u00e9 a logick\u00e9 aspekty pansofismu Jana Amose Komensk\u00e9ho.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr. Petra Pavlase naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Michal Pol\u00e1k vystudoval Teorii a filozofii komunikace a Teorii a d\u011bjiny v\u011bdy a techniky na FF Z\u010cU v Plzni. V\u00a0diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci se zab\u00fdval t\u00e9matem intencionality u Daniela Dennetta. Ve sv\u00e9m v\u00fdzkumu se dlouhodob\u011b v\u011bnuje problematice filosofie mysli a kognitivn\u00ed v\u011bdy. Aktu\u00e1ln\u011b se orientuje zejm\u00e9na na filozofick\u00e9 a metodologick\u00e9 aspekty v\u011bdy o v\u011bdom\u00ed. Hl\u00e1s\u00ed se k\u00a0naturalismu a nutnosti pracovat s\u00a0poznatky empirick\u00fdch v\u011bd, zejm\u00e9na kognitivn\u00ed psychologie a neurov\u011bdy. K\u00a0t\u00e9matu publikuje v\u00a0presti\u017en\u00edch zahrani\u010dn\u00edch \u010dasopisech a napsal n\u011bkolik monografi\u00ed.\u00a0 P\u016fsob\u00ed jako odborn\u00fd asistent a v\u011bdecko-v\u00fdzkumn\u00fd pracovn\u00edk na Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzit\u011b v\u00a0Plzni na Kated\u0159e filozofie. Je \u010dlenem v\u00fdzkumn\u00e9ho centra pro teorii a d\u011bjiny v\u011bdy a asociace pro v\u011bdeck\u00e9 studium v\u011bdom\u00ed. Absolvoval odborn\u00e9 st\u00e1\u017ee na Central European University v\u00a0Budape\u0161ti, University of Sussex v\u00a0Brightonu a v\u00a0sou\u010dasnosti je na st\u00e1\u017ei na Otto von Guericke Universit\u00e4t v Magdeburgu.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr. Michala Pol\u00e1ka naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Vystudoval a titul PhDr. z\u00edskal na Filosofick\u00e9 fakult\u011b University Karlovy (1985), aspirantura na \u00dastavu pro filosofii a sociologii \u010cSAV (do roku 1989), Ph.D. obh\u00e1jil na Filosofick\u00e9 fakult\u011b Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 university v Plzni. Od roku 1992 p\u016fsobil v politice, jako poradce v parlamentu a v letech 2002 a\u017e 2006 jako hlavn\u00ed poradce ministryn\u011b \u0161kolstv\u00ed, skromn\u011b publikoval a p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b extern\u011b p\u0159edn\u00e1\u0161el na r\u016fzn\u00fdch univerzit\u00e1ch (UJEP, UK, Z\u010cU). K v\u011bdeck\u00e9 a akademick\u00e9 pr\u00e1ci se naplno vr\u00e1til a\u017e po roce 2006 jako v\u011bdeck\u00fd pracovn\u00edk Filosofick\u00e9ho \u00fastavu AV \u010cR (odd\u011blen\u00ed mor\u00e1ln\u00ed a politick\u00e9 filosofie). Zab\u00fdv\u00e1 se d\u011bjinami filosofie prvn\u00ed poloviny dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed (monografie o Cassirerovi a o Marcusem), vzd\u011bl\u00e1n\u00edm jako t\u00e9matem politick\u00e9 filosofie a problematikou n\u00e1roda ve st\u0159edoevropsk\u00fdch tematizac\u00edch.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr. Martina Profanta naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Radek Schuster z\u00edskal doktor\u00e1t v oboru Teorie a d\u011bjiny v\u011bdy a techniky na Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzit\u011b v Plzni v roce 2010. Pod veden\u00edm \u0161kolitele doc. RNDr. Ji\u0159\u00edho Fialy, CSc. obh\u00e1jil dizerta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci s n\u00e1zvem \u201eMezi jazykem a logikou\u201c, je\u017e pojedn\u00e1v\u00e1 o d\u00edle filozofa a matematika Friedricha Waismanna v kontextu analytick\u00e9 filozofie a filozofie v\u011bdy 20. stolet\u00ed. V r\u00e1mci studia absolvoval semestr\u00e1ln\u00ed studijn\u00ed pobyt na University of Durhem (Erasmus Exchange Programme, 09\/2001\u201301\/2002) a badatelsk\u00fd pobyt na University of Oxford, kde v Bodleian Library konzultoval Waismannovu poz\u016fstalost (Free Movers, 09\u201311\/2005). V sou\u010dasnosti p\u016fsob\u00ed jako odborn\u00fd asistent a z\u00e1stupce vedouc\u00ed na Kated\u0159e filozofie Fakulty filozofick\u00e9 Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzity. Odborn\u011b se profiluje ve t\u0159ech oblastech: 1) analytick\u00e1 filozofie a filozofie jazyka, zejm\u00e9na d\u00edlo L. Wittgensteina, 2) filozofie a d\u011bjiny v\u011bdy, p\u0159edev\u0161\u00edm tradice V\u00edde\u0148sk\u00e9ho krou\u017eku, 3) filozofick\u00e9 aspekty um\u011bl\u00e9 inteligence a interakce \u010dlov\u011bka a stroje. T\u011bmto zam\u011b\u0159en\u00edm odpov\u00eddaj\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed spolupr\u00e1ce a st\u00e1\u017ee na: University of Bergen\/The Wittgenstein Archives (Norway Grants, 09\/2015 a 06\/2016), Universit\u00e4t Wien\/Institut Wiener Kreis (AKTION, 05\/2011, 05\/2016 a 04\u201309\/2017) a Indiana University\/School of Informatics, Computing, and Engineering (Fulbright, 09\/2016\u201302\/2017). Mezi jeho kon\u00ed\u010dky pat\u0159\u00ed iluze a paradoxy v\u0161eho druhu.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr. Radka Schustera naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Drahom\u00edr Such\u00e1nek vystudoval historii na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy a katolickou teologii na Katolick\u00e9 teologick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy v\u00a0Praze. Absolvoval st\u00e1\u017ee na Universit\u00e4t Bayreuth (2000\/2001) a Universit\u00e4t Wien (2003) a n\u011bkolikr\u00e1t mu bylo t\u00e9\u017e umo\u017en\u011bno b\u00e1d\u00e1n\u00ed ve Tajn\u00e9m vatik\u00e1nsk\u00e9m archivu (2009, 2010, 2011). Je odborn\u00fdm asistentem na Kated\u0159e filozofie Filozofick\u00e9 fakulty Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzity v Plzni a rovn\u011b\u017e na \u00dastavu sv\u011btov\u00fdch d\u011bjin na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy. Zab\u00fdv\u00e1 se obecn\u00fdmi d\u011bjinami st\u0159edov\u011bku se zam\u011b\u0159en\u00edm na c\u00edrkevn\u00ed d\u011bjiny a vztahy sv\u011btsk\u00e9 a duchovn\u00ed moci, p\u0159edev\u0161\u00edm pape\u017esk\u00fdmi volbami, st\u0159edov\u011bk\u00fdm pape\u017estv\u00edm a otonsko-s\u00e1lsk\u00fdm c\u00edsa\u0159stv\u00edm. Je autorem \u010di spoluautorem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch monografi\u00ed: \u201eC\u00edrkevn\u00ed d\u011bjiny I. Antika a st\u0159edov\u011bk\u201c, \u201eC\u00edrkevn\u00ed d\u011bjiny II.: Novov\u011bk\u201c, \u201eIus exclusivae: pr\u00e1vo exkluzivity p\u0159i pape\u017esk\u00fdch volb\u00e1ch\u201c, \u201eD\u011bjiny Lichten\u0161tejnska\u201c, \u201eImperium et sacerdotium: \u0159\u00ed\u0161sk\u00e1 c\u00edrkev na p\u0159elomu prvn\u00edho a druh\u00e9ho tis\u00edcilet\u00ed\u201c a \u201eInvent\u00e1\u0159 poz\u016fstalosti Adolfa Proch\u00e1zky\u201c.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech dr. Drahom\u00edra Such\u00e1nka naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Milo\u0161 \u0160ev\u010d\u00edk absolvoval studium obor\u016f estetika a filozofie (1998 Mgr.) na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy v Praze a na t\u00e9\u017ee fakult\u011b tak\u00e9 postgradu\u00e1ln\u00ed studium oboru estetika (2003 Ph.D.). Od roku 1999 je zam\u011bstn\u00e1n jako odborn\u00fd asistent na Kated\u0159e estetiky FF UK. Na Kated\u0159e filozofie FF Z\u010cU\u00a0v\u00a0Plzni p\u016fsob\u00ed jako odborn\u00fd asistent od roku 2004. V\u00a0roce 2001 absolvoval jako stipendista Instituto Cam\u00f5es v\u00fdzkumn\u00fd pobyt na Faculdade de Letras, Universidade de Coimbra, Portugalsko. Zab\u00fdv\u00e1 se p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b francouzskou a \u010deskou estetikou 20. stolet\u00ed, zam\u011b\u0159uje se zejm\u00e9na na problematiku \u010dasovosti estetick\u00e9 ud\u00e1losti a jej\u00edho smyslov\u00e9ho charakteru. Publikoval n\u011bkolik des\u00edtek odborn\u00fdch studi\u00ed v\u00a0\u010dasopisech a sborn\u00edc\u00edch doma i v\u00a0zahrani\u010d\u00ed. Je tak\u00e9 autorem \u010di spoluautorem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch monografi\u00ed:\u00a0\u201eUm\u011bn\u00ed jako odkaz na realitu \u010dasu (v my\u0161len\u00ed Henriho Bergsona a Emmanuela L\u00e9vinase)\u201c, \u201eBergsonova koncepce komick\u00e9 p\u0159edstavivosti a sm\u00edchu\u201c, \u201eAisthesis. Probl\u00e9m estetick\u00e9 ud\u00e1losti v my\u0161len\u00ed E. Levinase, J.-F. Lyotarda a G. Deleuze a F. Guattariho\u201c,\u00a0\u201eUm\u011bn\u00ed jako vyj\u00e1d\u0159en\u00ed smyslu. Filozofie um\u011bn\u00ed Jana Pato\u010dky\u201c, \u201ePato\u010dkovy interpretace literatury\u201c.<\/p>\n V\u00edce informac\u00ed o v\u00fdzkumn\u00e9m zam\u011b\u0159en\u00ed a projektech doc.\u00a0Milo\u0161e \u0160ev\u010d\u00edka naleznete\u00a0<\/span>zde<\/a>.<\/p>\n Zde\u0148ka \u0160piclov\u00e1 vystudovala obory Humanistika a Evropsk\u00e1 kulturn\u00ed studia na Fakult\u011b filozofick\u00e9 Z\u00e1pado\u010desk\u00e9 univerzity v\u00a0Plzni, obor Medi\u00e1ln\u00ed studia na Fakult\u011b soci\u00e1ln\u00edch v\u011bd Univerzity Karlovy a obor Evangelick\u00e1 teologie na Evangelick\u00e9 teologick\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy. Badatelsky se orientuje na reflexi vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed nov\u00fdch technologi\u00ed v\u00a0humanitn\u00edch v\u011bd\u00e1ch, konkr\u00e9tn\u011b v\u00a0kontextu virtu\u00e1ln\u00edho um\u011bn\u00ed a aktu\u00e1ln\u011b tak\u00e9 v oblasti digital humanities. Metody, kter\u00e9 se v\u00a0oblasti digital humanities formuj\u00ed, nejen teoreticky reflektuje, ale rovn\u011b\u017e zkoum\u00e1 jejich praktickou vyu\u017eitelnost v\u00a0b\u00e1d\u00e1n\u00ed o ran\u00e9m k\u0159es\u0165anstv\u00ed. Zab\u00fdv\u00e1 se p\u0159edev\u0161\u00edm \u017eidok\u0159es\u0165ansk\u00fdmi skupinami Je\u017e\u00ed\u0161ov\u00fdch n\u00e1sledovn\u00edk\u016f, spojen\u00fdmi se jm\u00e9ny Jakuba, bratra P\u00e1n\u011b, a apo\u0161tola Tom\u00e1\u0161e Judy Didyma. Absolvovala zahrani\u010dn\u00ed st\u00e1\u017ee ve virtu\u00e1ln\u00ed laborato\u0159i na Technick\u00e9 univerzit\u011b v\u00a0Gda\u0148sku (Immersive 3D Visualization Lab, 2016) a na Pape\u017esk\u00e9m biblick\u00e9m institutu v\u00a0\u0158\u00edm\u011b (2018); z\u00fa\u010dastnila se mezin\u00e1rodn\u00edch konferenc\u00ed na univerzit\u011b ve Var\u0161av\u011b (College of Liberal Arts and Sciences, 2015) a na univerzit\u011b v\u00a0Helsink\u00e1ch (International Meeting Society of Biblical Literature & EABS 2018). Letn\u00ed semestr 2018\/2019 str\u00e1v\u00ed u prof. K\u00f6pfa v\u00a0na univerzit\u011b v\u00a0T\u00fcbingen.<\/p>\nPhDr. Jitka B\u00edlkov\u00e1, Ph.D.<\/h3>\n
Mgr. Daniela Blahutkov\u00e1, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
Mgr. Kry\u0161tof Boh\u00e1\u010dek, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
PhDr. Jana \u010cern\u00e1, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
Mgr. Stefanie Dach, Ph.D.\u00a0<\/strong><\/h3>\n
doc. PhDr. Nikolaj Demjan\u010duk, CSc.<\/strong><\/h3>\n
Mgr. et Bc. Dagmar Demjan\u010dukov\u00e1, CSc.<\/strong><\/h3>\n
Mgr. Ludmila Dost\u00e1lov\u00e1, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
ThLic. Pavel Fr\u00fdvaldsk\u00fd, Th. D.<\/strong><\/h3>\n
prof. ThDr. Otakar A. Funda, Dr. Theol.<\/strong><\/h3>\n
Mgr. Miroslav Hanke, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
Doc. PhDr. Vladim\u00edr Havl\u00edk, CSc.<\/strong><\/h3>\n
Mgr. Petra He\u010dkov\u00e1, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
PhDr. Petr Jedli\u010dka<\/strong><\/h3>\n
Mgr. Karol\u00edna Jir\u00e1kov\u00e1, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
Mgr. Petr Jir\u00e1k, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
PhDr. Martina Kastnerov\u00e1, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
Mgr. Vojt\u011bch Ka\u0161e, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
doc. PhDr. Radim Ko\u010dandrle, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
Mgr. Milo\u0161 Kratochv\u00edl, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
Mgr. Zde\u0148ka M\u00edchalov\u00e1, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
doc. RNDr. Josef Moural, CSc.<\/strong><\/h3>\n
PhDr. Jarom\u00edr Murga\u0161, CSc.<\/strong><\/h3>\n
Mgr. Jitka Paitlov\u00e1, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
Mgr. Petr Pavlas, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
Mgr. Michal Pol\u00e1k, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
PhDr. Martin Profant, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
Mgr. Radek Schuster, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
PhDr. ThLic. Drahom\u00edr Such\u00e1nek, Ph.D., Th.D.<\/strong><\/h3>\n
doc. PhDr. Milo\u0161 \u0160ev\u010d\u00edk, Ph.D.<\/strong><\/h3>\n
Mgr. Zde\u0148ka \u0160piclov\u00e1<\/strong><\/h3>\n